Zálohy na pojistné

Snížení záloh na pojistné

Tue, 13 Mar 2018 09:28:37 GMT

OSVČ může požádat o snížení záloh, pokud zjistí, že příjem po odpočtu výdajů připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce, předcházejícího podání žádosti, nejméně však v období tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců, je nejméně o jednu třetinu nižší, než příjem připadající v průměru na 1 kalendářní měsíc v předcházejícím roce, v němž alespoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost.

Zdravotní pojišťovna na podkladě této žádosti sníží zálohu na dobu nejdéle do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl nebo měl být podán přehled o výši daňového základu.

Žádost o snížení zálohy nemůže OSVČ podat v lednu, únoru a březnu, protože v těchto měsících není splněna podmínka období, ve kterém se sleduje dosažený příjem po odpočtu výdajů, tzn. období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího podání žádosti, nejméně však období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců.

Snížit není možné zálohy placené ve výši minima, pokud je daná OSVČ povinna minimum dodržet.

Je možno změnit si výši záloh?

Tue, 13 Mar 2018 09:26:33 GMT

Osoba samostatně výdělečně činná je povinna platit měsíčně zálohy (pokud není od platby těchto záloh zákonem osvobozena) ve výši vypočtené z dosaženého vyměřovacího základu v předchozím roce, tj. na základě odevzdaného přehledu o výši daňového základu.

Zálohu si nemůže OSVČ sama snížit ani zvýšit (zvýšení je možné pouze v prvním roce podnikání).

Změnit výši zálohy je možno až potom, co OSVČ požádala o snížení zálohy a zdravotní pojišťovna žádosti vyhověla.

OSVČ si naopak musí změnit výši záloh v důsledku případně změny minimálního vyměřovacího základu. Jestliže se minimální vyměřovací základ OSVČ změní k 1. 1., musí OSVČ hned od lednové zálohy (se splatností do 8. února) začít platit částku v nové výši.

Co může ovlivnit platbu záloh?

Tue, 13 Mar 2018 09:24:23 GMT

V některých případech výše zálohy na pojistné nezůstává až do podání dalšího přehledu o výši daňového základu stejná. Mohou totiž nastat skutečnosti, pro které musí OSVČ i v průběhu tohoto období výši zálohy na pojistné změnit:

Vliv změny všeobecného vyměřovacího základu

Při výpočtu minimálního vyměřovacího základu se vychází ze všeobecného vyměřovacího základu stanoveného pro účely důchodového pojištění. Tento všeobecný vyměřovací základ se mění na základě nařízení vlády (vyhlášky). Dojde-li tedy v průběhu období (zpravidla od 1. 1. kalendářního roku) k jeho navýšení, změní se i minimální vyměřovací základ pro odvod pojistného. Pokud OSVČ hradí zálohy na pojistné v minimální výši nebo nižší, než je nově stanovené minimum, je povinna po nabytí účinnosti změny všeobecného vyměřovacího základu hradit zálohy v nově stanovené minimální výši.

Povinnost dodržet minimální vyměřovací základ

Skončí-li důvody, pro které OSVČ nebyla povinna dodržet minimum, a záloha na pojistné byla nulová, musí taková osoba hradit od daného měsíce zálohy v zákonem stanovené minimální výši (např. OSVČ, která zároveň studovala, ukončí studium na škole k 20. listopadu a tím přestane být nezaopatřeným dítětem – od listopadové platby, splatné do 8. prosince, musí hradit zálohy ve stanovené minimální výši).

Naopak, stane-li se OSVČ v průběhu období osobou, která není povinna dodržet minimální vyměřovací základ (např. stane se poživatelem důchodu), nemusí od měsíce, kdy nová skutečnost trvala celý kalendářní měsíc, hradit zálohu na pojistné.

Takové změny je třeba zdravotní pojišťovně nahlásit.

Zaměstnání

Pokud OSVČ ukončí zaměstnání, které bylo hlavním zdrojem příjmu, a nadále vykonává jen samostatnou výdělečnou činnost nebo se příjem z této činnosti stane jejím hlavním zdrojem příjmu, je povinna začít hradit zálohy na pojistné.

V opačném případě, tedy když se OSVČ stane zaměstnancem a hlavním zdrojem příjmu je příjem z tohoto zaměstnání, není povinna hradit zálohy na pojistné. Pojistné uhradí až na základě skutečně dosažených příjmů po podání přehledu o výši daňového základu za kalendářní rok, za který se pojistné platí.

Nemoc

OSVČ není povinna hradit zálohy na pojistné za kalendářní měsíce, v nichž byla uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce, nebo jí byla nařízena karanténa. Tuto skutečnost je ale třeba pojišťovně oznámit (ne jen přestat platit zálohy).

V jaké výši platit zálohy?

Tue, 13 Mar 2018 09:21:43 GMT

Po vypočtení zálohy na pojistné mohou nastat následující situace:

záloha na pojistné vypočtená z dosažených příjmů je stejná nebo vyšší než záloha na pojistné odvozená ze zákonem daného minimálního vyměřovacího základu – OSVČ hradí vypočtenou částku
záloha na pojistné vypočtená z dosažených příjmů je nižší než zákonem stanovené minimum, ale OSVČ patří mezi osoby, pro které neplatí zákonem stanovené minimum – OSVČ nehradí zálohy na pojistném
záloha na pojistné vypočtená z dosažených příjmů je nižší než zákonem stanovené minimum a OSVČ nepatří mezi osoby, pro které neplatí zákonem stanovené minimum – musí hradit zálohu na pojistné vypočtenou ze zákonem stanoveného minimálního vyměřovacího základu.

Ustanovením zákona o pojistném na zdravotní pojištění je dáno, že takto stanovené zálohy na pojistné se poprvé zaplatí za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán přehled, a naposledy za kalendářní měsíc předcházející měsíci, ve kterém byl nebo měl být takový přehled předložen v dalším kalendářním roce. Podle tohoto ustanovení by se mohlo zdát, že výše zálohy na pojistné zůstává vždy po celé toto období stejná. Mohou však nastat skutečnosti, pro které musí OSVČ i v průběhu tohoto období výši zálohy na pojistné změnit.

Kdo nemusí platit zálohy na pojistné?

Tue, 13 Mar 2018 09:18:23 GMT

Takovou osobou je:

osoba, která je současně vedle samostatné výdělečné činnosti zaměstnancem a v zaměstnání odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance,
osoba, za kterou je zároveň plátcem pojistného stát (např. student, důchodce, osoba pobírající rodičovský příspěvek, osoba osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku atd.),
osoba s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,
osoba, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje podmínky pro jeho přiznání,
osoba, která je po celý kalendářní měsíc uznána práce neschopnou nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů

pokud tyto skutečnosti trvají celé rozhodné období (kalendářní měsíc).

Taková OSVČ zaplatí pojistné do osmi dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být, podán Přehled o výši daňového základu za kalendářní rok, za který se pojistné platí.

Na koho se nevztahuje povinnost platit zálohy alespoň v minimální výši?

Tue, 13 Mar 2018 09:16:37 GMT

Pojistné platí ve výši vypočítané ze svého skutečného daňového základu OSVČ:

která současně vedle samostatné výdělečné činnosti je zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance
za kterou je plátcem pojistného stát
s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P
která je invalidní ve třetím stupni
která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku,

pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období, tj. po celý kalendářní měsíc, za který se pojistné platí.

Tyto osoby nemusí vůbec platit zálohy na pojistném.

Minimální výše záloh

Tue, 13 Mar 2018 09:15:02 GMT

Minimální výše záloh je vypočtena z minimálního vyměřovacího základu.

Od 1. ledna 2026 činí minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ 24 483,50 Kč a minimální záloha na pojistné 3 306 Kč. Zálohu v této výši je třeba odvádět již od lednové platby.

Výpočet záloh na pojistné

Mon, 12 Mar 2018 14:11:02 GMT

Výpočet výše pojistného (záloh i doplatku) usnadní interaktivní formulář Přehledu o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné.

Vyměřovacím základem pro odvod pojistného na zdravotní pojištění je 50 % Daňového základu. Měsíčním vyměřovacím základem je potom průměr, který z takto stanoveného vyměřovacího základu připadá na jeden kalendářní měsíc, kdy byla v předchozím kalendářním roce činnost alespoň po část měsíce vykonávána. Záloha na pojistné činí 13,5 % z tohoto měsíčního vyměřovacího základu. Zákonem o pojistném na veřejné zdravotní pojištění je ovšem stanoven minimální vyměřovací základ.

V prvním kalendářním roce své činnosti platí OSVČ zálohy vypočtené z minimálního vyměřovacího základu, pokud nepatří mezi osoby, na které se minimum nevztahuje (více zde).

Ve druhém roce a v následujících letech výkonu samostatné výdělečné činnosti se při výpočtu výše záloh na pojistné vychází ze skutečně dosaženého daňového základu. Novou výši záloh si OSVČ vypočte v přehledu o výši daňového základu.

Nově vypočtené zálohy se poprvé platí za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán přehled, a naposledy za kalendářní měsíc předcházející měsíci, ve kterém byl nebo měl být takový přehled předložen v dalším kalendářním roce.

Pokud změníte zdravotní pojišťovnu, musíte předložit nově zvolené zdravotní pojišťovně doklad o výši záloh na pojistné vypočtených z vyměřovacího základu.

Některé OSVČ nejsou povinny zálohy platit (více zde).