Vyměřovací základ a výpočet pojistného

Co jsou příjmy a výdaje OSVČ

Thu, 12 Dec 2019 10:57:37 GMT

Do Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ se zahrnují:

veškeré příjmy ze samostatné výdělečné činnosti daného roku uvedené v § 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
veškeré výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu za daný rok.

Povinnost podat přehled o příjmech a výdajích má osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) i v případě, kdy není povinna daňové přiznání podávat (např. při příjmech pod 15 000 Kč).

U spolupracující osoby a u OSVČ, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost se spolupracující osobou (spolupracujícími osobami) se za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení považuje její podíl na společných příjmech. OSVČ, která je současně též spolupracující osobou, musí do svých příjmů započítat též svůj podíl na společných příjmech.

U OSVČ, která vede účetnictví, u společníka veřejné obchodní společnosti a u komplementáře komanditní společnosti se za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení považuje základ daně z příjmů z této činnosti (tzv. dílčí základ daně).

U OSVČ, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou, se za příjem ze samostatné výdělečné činnosti považuje (jde-li o příjmy z činnosti podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou) předpokládaný příjem a za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení se považují předpokládané výdaje za takový rok.

Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se nepovažují příjmy, které jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně, a odměny náležející podle autorského zákona (např. autorské honoráře do částky 10 000 za měsíc).

Jak postupovat a kolik platit v roce při zahájení činnosti

Mon, 12 Mar 2018 13:27:44 GMT

Pokud za vás neplatí zároveň pojistné stát nebo nejste zaměstnancem, musíte jako OSVČ začít platit zálohy ve výši minima.

Jestliže zahájíte výdělečnou činnost, musíte začít již v průběhu prvního kalendářního roku své činnosti platit měsíční zálohy na pojistné, vypočtené jako 13,5 % z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro OSVČ. Minimálním vyměřovacím základem OSVČ se rozumí dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství.

V roce 2026 činí minimální měsíční záloha na pojistné 3 306 Kč.

Tuto částku musíte platit od měsíce zahájení činnosti do konce kalendářního roku. Od ledna následujícího roku dochází k navýšení minimální výše zálohy, tuto navýšenou zálohu budete platit do doby než podáte Přehled o výši daňového základu, na kterém si novou výši zálohy vypočtete, nebo do doby, kdy měl být tento Přehled podán.

Za zahájení výdělečné činnosti se nepovažuje, pokud OSVČ měla v předchozím roce příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů, byť v jiném oboru, případně na jiný živnostenský list apod. V tom případě nejde o zahajování výdělečné činnosti, ale o další rok výdělečné činnosti.

Na koho se nevztahuje povinnost platit zálohy na pojistné?

Měsíční zálohy neplatí:

OSVČ, pro kterou zároveň neplatí povinnost dodržet minimální vyměřovací základ po celý kalendářní měsíc. Takováto osoba zaplatí pojistné do osmi dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být, podán Přehled o výši daňového základu za kalendářní rok, za který se pojistné platí,
OSVČ, která je po celý kalendářní měsíc uznána práce neschopnou nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů.

Výpočet výše pojistného

Mon, 12 Mar 2018 13:25:50 GMT

Pojistné se vypočítá jako 13,5 % z vyměřovacího základu.

Výpočet výše pojistného vám usnadní interaktivní formulář Přehledu o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu zaplacených záloh na pojistné.

Jaký je maximální vyměřovací základ?

Mon, 12 Mar 2018 13:21:33 GMT

Maximální vyměřovací základ už ve zdravotním pojištění neexistuje. Byl v letech 2008 až 2012 stanoven pro OSVČ a pro zaměstnance, nejdříve jako 48násobek, později jako 72násobek průměrné mzdy. Od 1. ledna 2013 došlo k pozastavení účinnosti ustanovení týkajících se maximálního vyměřovacího základu, a to na období 2013 až 2015, novelizací zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění pak od 1. ledna 2015 došlo ke zrušení těchto ustanovení.

Pro koho neplatí povinnost dodržet minimální vyměřovací základ?

Mon, 12 Mar 2018 13:20:19 GMT

Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu samostatně výdělečně činnou:

která současně vedle samostatné výdělečné činnosti je zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance
za kterou je plátcem pojistného stát
s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P
která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání
která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku,

pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období, tj. po celý kalendářní měsíc, za který se pojistné platí.

Vyměřovacím základem u těchto osob je jejich skutečný příjem po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, takže mohou platit i méně, než je stanovené minimum.

Jaký je minimální vyměřovací základ?

Mon, 12 Mar 2018 13:18:52 GMT

Minimální vyměřovací základ OSVČ je zákonem o veřejném zdravotním pojištění stanoven jako dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství.

Je-li dosažený vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné nižší než minimální vyměřovací základ, je tato OSVČ povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu.

Povinnost dodržet minimální vyměřovací základ se vztahuje jak na celkové pojistné za daný kalendářní rok, tak na měsíčně placené zálohy.

Od 1. ledna 2026 je minimální měsíční vyměřovací základ 24 483,50 Kč a z toho minimální měsíční záloha na pojistné je 3 306 Kč.

Vyměřovací základ

Mon, 12 Mar 2018 13:18:08 GMT

Vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné je 50 % jejího daňového základu ze samostatné činnosti. (Do roku 2022 byl vyměřovacím základem 50% příjmů ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení. Pro rok 2003 a nižší činil 35 %, pro rok 2004 40 %, v roce 2005 45 %).

Osoba samostatně výdělečně činná je podle zákona povinna odvést pojistné ve výši 13,5 % z dosaženého vyměřovacího základu.

Je-li dosažený vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné nižší než minimální vyměřovací základ, je OSVČ (až na výjimky) povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu.