Vyměřovací základ a výpočet pojistného

Výpočet pojistného

Mon, 25 Feb 2019 12:06:34 GMT

Tím získá pojistné, které odvede zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn. Pokud je zaměstnanec povinen dodržet minimální vyměřovací základ, musí za něj být odvedeno pojistné alespoň ve výši minima, i když je jeho příjem nižší.

Jednu třetinu vypočtené částky platí zaměstnanec (srážkou z platu), zbývající dvě třetiny uhradí zaměstnavatel ze svých prostředků.

Pojistné, které odvede zaměstnavatel zdravotní pojišťovně, je dáno součtem zaokrouhlených částek pojistného jednotlivých zaměstnanců, pojištěných u té které zdravotní pojišťovny.

Důležité osobní překážky v práci

Wed, 14 Mar 2018 09:02:29 GMT

Pokud bylo zaměstnanci poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci, snižuje se minimální vyměřovací základ na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, ve kterých takové pracovní volno netrvalo. Jedná se o dobu omluvené nepřítomnosti v práci po dobu pracovní neschopnosti pro nemoc, úraz, lázeňskou péči nebo přijetí do ústavní péče ve zdravotnickém zařízení, po dobu mateřské a rodičovské dovolené, po dobu karantény, ošetřování člena rodiny a po dobu péče o dítě mladší než 10 let, které nemůže být z důležitých důvodů v péči dětského výchovného zařízení nebo školy. Záleží vždy na tom, jak je příslušné období kvalifikováno lékařem, bez ohledu na to, zda je v tomto období vyplácena dávka nemocenského pojištění, podpora při ošetřování člena rodiny, apod. Nepřítomnost v práci v takových případech musí být doložena dokladem, který stvrzuje, že se jedná o osobní překážku v práci v souladu s § 191 zákoníku práce (např. ošetřování člena rodiny, karanténa atd.).

Čerpání pracovního volna

Wed, 14 Mar 2018 09:01:33 GMT

Od 1. ledna 2015 došlo ke zrušení ustanovení týkajícího se dopočtu poměrné části minimální mzdy za dny pracovního volna bez náhrady příjmu a za dny neomluvené nepřítomnosti v práci.

Nadále však platí ustanovení o povinnosti dodržet minimální vyměřovací základ (s výjimkou osob, pro které minimální vyměřovací základ neplatí).

Pokud zaměstnanec, který je povinen dodržet minimální vyměřovací základ, bude čerpat celý kalendářní měsíc pracovní volno, odvede prostřednictvím zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5% z minimálního vyměřovacího základu.

Bude-li trvat pracovní volno pouze po část měsíce a příjem zaměstnance dosáhne částky minimálního vyměřovacího základu, pojistné bude uhrazeno pouze z dosaženého příjmu. Pokud bude dosažený příjem nižší, než je minimální vyměřovací základ, uhradí zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele pojistné z dosaženého příjmu (podílí se zaměstnavatel i zaměstnanec) včetně pojistného vypočteného z rozdílu minimálního a skutečného vyměřovacího základu (hradí pouze zaměstnanec).

Odpočet

Wed, 14 Mar 2018 09:00:56 GMT

Od 1. srpna 2004 se již neprovádějí odpočty u zaměstnanců, za které je plátcem pojistného stát. Výjimkou jsou (od 30. března 2005) zaměstnanci, kterým je přiznán invalidní důchod a jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců. Pokud mají tyto osoby přiznaný invalidní důchod, tzn. je za ně zároveň plátcem pojistného stát, mají nárok na odpočet. Vyměřovacím základem takových osob je částka přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát (viz zde). Odpočet může být uplatněn i v případě, kdy uvedené skutečnosti netrvají po celý kalendářní měsíc.

Jaký je vyměřovací základ u osob, za které je plátcem pojistného i stát?

Wed, 14 Mar 2018 09:00:05 GMT

Od 1. srpna 2004 je vyměřovací základ u osob, za které je plátcem pojistného i stát, shodný s vyměřovacím základem osob, za které stát plátcem není. Výjimkou jsou (od 30. března 2005) zaměstnanci, kterým je přiznán invalidní důchod a jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců. Pokud mají tyto osoby přiznaný invalidní důchod, tzn. je za ně zároveň plátcem pojistného stát, mají nárok na odpočet. Odpočet může být uplatněn i v případě, kdy uvedené skutečnosti netrvají po celý kalendářní měsíc.

Pro všechny zaměstnance, za které je zároveň plátcem pojistného stát nadále platí, že minimální vyměřovací základ zde musí být dodržen pouze v té části měsíce, kdy zaměstnanec nebyl v kategorii, za kterou platí pojistné i stát, a za dobu neplaceného volna se nic nepřipočítává.

Jaký je maximální vyměřovací základ?

Wed, 14 Mar 2018 08:58:27 GMT

Maximální vyměřovací základ ve zdravotním pojištění byl v letech 2008 až 2012 stanoven pro zaměstnance a OSVČ nejdříve jako 48násobek, později jako 72násobek průměrné mzdy. Od 1. ledna 2013 došlo k pozastavení účinnosti ustanovení týkajících se maximálního vyměřovacího základu a to na období 2013 až 2015.

Novelizací zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění a dalších souvisejících zákonů platných od 1. ledna 2015 došlo ke zrušení ustanovení týkajících se maximálního vyměřovacího základu, tzn., že od 1. ledna 2015 neplatí ve zdravotním pojištění pojem maximální vyměřovací základ.

Kdy se provádí doplatek do minimálního vyměřovacího základu?

Wed, 14 Mar 2018 08:56:45 GMT

Je-li vyměřovací základ zaměstnance nižší, než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů.

Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů a ani v součtu nedosáhne minimálního vyměřovacího základu, je povinen provést takovýto doplatek pojistného prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí, a to vždy současně s odvodem pojistného v následujícím kalendářním měsíci.

Je-li vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně zaměstnavatele, je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel.

Na některé skupiny plátců se povinnost doplatku do minima nevztahuje - bližší informace zde.

Kdy se minimální vyměřovací základ snižuje?

Wed, 14 Mar 2018 08:55:42 GMT

Minimální vyměřovací základ se snižuje na poměrnou část v poměru počtu kalendářních dní pokud:

zaměstnání netrvalo po celý měsíc
zaměstnanec byl po část měsíce nemocen, nebo měl ošetřování člena rodiny nebo nařízenou karanténu
zaměstnanec byl osobou, za kterou platí pojistné i stát, případně osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením II. nebo III. stupně, nebo osobou důchodového věku bez nároku na důchod, nebo osobou osobně, celodenně a řádně pečující o dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let, jen po část kalendářního měsíce.

Pro koho neplatí povinnost dodržet minimální vyměřovací základ?

Wed, 14 Mar 2018 08:55:06 GMT

Minimální vyměřovací základ není určen pro zaměstnance, který je po celý kalendářní měsíc:

osobou, za kterou platí pojistné i stát
osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkaz ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu
osobou, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání
osobou, která celodenně, osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku. Podmínka osobní a celodenní péče se posuzuje stejně jako u obdobné kategorie, za kterou platí pojistné stát (zvláštní případy, kategorie L). Nedodržet pravidlo o minimálním vyměřovacím základu je však možno pouze u zaměstnance, který je otcem nebo matkou dítěte, případně osobou, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů (vždy jen jedna osoba).
osobou, která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí z ní měsíčně zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Vyměřovacím základem u takového zaměstnance je pak jeho skutečný příjem.

Jaký je minimální vyměřovací základ?

Wed, 14 Mar 2018 08:50:15 GMT

Minimálním vyměřovacím základem u zaměstnance je minimální mzda pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se pojistné platí. Pod pojmem minimální mzda ve smyslu zákonů pro veřejné zdravotní pojištění se vždy rozumí částka minimální mzdy bez ohledu na délku pracovního úvazku, zařazení zaměstnance, odpracovanou dobu, atd.

Vyměřovací základ

Wed, 14 Mar 2018 08:48:15 GMT

Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti (s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům), které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním.

Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Vyměřovací základ zaměstnance se snižuje o:

náhradu škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry
odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a odměna při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů
věrnostní přídavek horníků
plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání
jednorázovou sociální výpomoc poskytnutou zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události.

Výše uvedené platí, i pokud byly zaměstnanci zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání.

Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu způsobem stanoveným zákonem upravujícím daně z příjmů. Zaměstnavatel je povinen vést ve svých záznamech pro stanovení a odvod pojistného kurz, který použil.