Souběh více kategorií plátců

Souběh zaměstnání s kategorií státní pojištěnec

Mon, 26 Mar 2018 08:43:17 GMT

Při souběhu zaměstnanec + státní pojištěnec (důchodce, student)

není povinnost v zaměstnání dodržet minimální vyměřovací základ (minimální vyměřovací základ zde musí být dodržen pouze v té části měsíce, kdy zaměstnanec nebyl v kategorii, za kterou platí pojistné i stát)

Zaměstnanci, kterým je přiznán invalidní důchod (tzn. je za ně zároveň plátcem pojistného stát) a jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, mají nárok na odpočet. Odpočet může být uplatněn i v případě, kdy uvedené skutečnosti netrvají po celý kalendářní měsíc.

Souběh zaměstnání s kategorií OSVČ

Mon, 26 Mar 2018 08:42:38 GMT

Při souběhu zaměstnanec + OSVČ, kde hlavním zdrojem příjmů je samostatná výdělečná činnost

je povinnost dodržet minimální vyměřovací základ jako OSVČ
je povinnost platit zálohy alespoň ve výši minima stanoveného pro OSVČ
v zaměstnání není povinnost dopočtu do minima

Při souběhu zaměstnanec + OSVČ, kde hlavním zdrojem příjmů je zaměstnání, nikoli samostatná výdělečná činnost

není povinnost dodržet minimální vyměřovací základ jako OSVČ, v zaměstnání ale musí být odváděno pojistné alespoň ve výši minima stanoveného pro zaměstnance
není povinnost platit zálohy (pojistné se zaplatí za celý rok po podání přehledu),

pokud souběh trvá po celé rozhodné období, tj. po celý kalendářní měsíc, za který se pojistné platí.

Pro určení, zda je příjem ze samostatné výdělečné činnosti hlavním, nebo vedlejším zdrojem příjmu, není směrodatné prosté porovnání výše příjmů. Rozhodující je písemné prohlášení, které OSVČ učiní při zahájení činnosti a pak vždy v podávaném přehledu o příjmech a výdajích za uplynulý kalendářní rok.

Souběh více zaměstnaneckých poměrů

Mon, 26 Mar 2018 08:41:18 GMT

V případech, kdy má zaměstnanec více zaměstnavatelů a příjmy od všech zaměstnavatelů (od každého z nich) dosahují alespoň minimální vyměřovací základ, odvádí se pojistné ze všech zaměstnání ze skutečného vyměřovacího základu.
V případech, kdy má zaměstnanec více zaměstnavatelů a příjmy v jednom zaměstnání jsou vyšší než minimální vyměřovací základ, příjmy z dalších zaměstnání nikoli, odvede se ve všech případech ze skutečného vyměřovacího základu. Odvod alespoň z minima je splněn. Zaměstnavatelé s nižším vyměřovacím základem však potřebují mít tuto skutečnost od „hlavního“ zaměstnavatele potvrzenu.
V případech, kdy má zaměstnanec více zaměstnavatelů, jednotlivé příjmy jsou nižší než minimální vyměřovací základ, ale v součtu dosáhnou minima, odvádí se pojistné ze skutečně dosažených příjmů. Zaměstnanec nebude doplácet do minima prostřednictvím jednoho zaměstnavatele, podmínka dodržení minimálního vyměřovacího základu je splněna v součtu. Povinností zaměstnance, je doložit doklad každému ze zaměstnavatelů o výši vyměřovacího základu od ostatních zaměstnavatelů.
V případech, kdy má zaměstnanec více zaměstnavatelů a příjmy v součtu jsou nižší, než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit do minima prostřednictvím zaměstnavatele, kterého si zvolí. Povinností zaměstnance, je doložit doklad zvolenému zaměstnavateli o výši vyměřovacího základu od ostatních zaměstnavatelů.