Ostatní

Jak poznat oběť domácího násilí?

Tue, 19 Apr 2016 11:22:24 GMT

Obětí domácího násilí jsou z 95 procent ženy. Průzkumem mezi 147 klientkami zjistila ROSA, že valná většina se za svoji situaci stydí. Velmi by uvítaly, aby jim lékař, sestra či záchranář pomohl vhodnými dotazy začít o problému mluvit. Novinářům to dnes (19. 4. 2016) za autorský tým manuálu řekla Zdena Prokopová.

„Zdravotníci jsou první, kam přicházejí oběti po zranění. Ten první kontakt je velice důležitý a my jsme zjistili, že ne vždy je nejlepší. Jsou samozřejmě případy, kdy zdravotníci jsou velice laskaví a pomohou ženě, ale neznají problematiku domácího násilí a nevěděli třeba, kam poslat ženy, které domácí násilí zažily,“ vysvětlila.

Pomoc zdravotníků vyhledalo v souvislosti s domácím násilím 55 procent dotazovaných žen. Z nich uvedlo pravý důvod zranění či zdravotních potíží jen 46 procent. Kvůli studu mlčelo 18 procent, kvůli strachu 16 procent, uvedla vedoucí informačního a poradenského centra ROSA Branislava Marvánová Vargová.

Nejčastěji utrpí oběti domácího násilí modřiny, 56 procent, zhmožděniny 34 procent a naraženiny 27 procent. Deset žen mělo po napadení zlomenou ruku či nohu, 14 žen uvedlo, že jim partner způsobil krvácení, sedm žen utrpělo otřes mozku a dalších sedm mělo zhmožděnou krční páteř. „Za alarmující považujeme informaci šesti žen, že v přímém důsledku násilí potratily,“ řekla vedoucí centra.

Z žen, které vyhledaly zdravotnickou pomoc, se podle průzkumu 42 procent obrátilo na psychologa, 24 na psychiatra a 21 procent na obvodního lékaře. Ošetření na pohotovosti vyhledalo 13 procent žen, stejný počet na chirurgii a 12 procent na gynekologii. Deset procent žen mělo v důsledku domácího násilí gynekologické problémy.

Projekt za finanční podpory Norských fondů odstartoval loni v září. Cílem je pomoc zdravotníkům při identifikaci násilí na ženách, v komunikaci s nimi a při prvotní pomoci. Součástí projektu je i podpora proti násilí, kterému jsou od agresivních pacientů vystaveni zdravotníci.

Za rok bylo proškoleno 318 zdravotníků. Manuál v tištěné podobě dostaly pražské nemocnice Thomayerově, Bulovka, Motol a Všeobecná fakultní.

Manuál je na www.stopnasili.cz, kde jsou také instruktážní videa, jak konkrétně by měli zdravotníci postupovat, když do ordinace přijde týraná žena, jak se jí na násilí ptát či jak zaznamenávat do dokumentace zranění. Zdravotnický personál bude mít k dispozici karty se stručným popisem postupu a s kontakty, kde oběť najde po ošetření další odbornou pomoc.

Zdroj: ČTK

Regulační poplatky

Wed, 02 Dec 2015 14:34:17 GMT

Tento regulační poplatek se neplatí, pokud v rámci pohotovostní služby ošetřující lékař shledal, že stav pojištěnce vyžaduje hospitalizaci.

Poskytovatel je povinen zdravotním pojišťovnám v rámci vyúčtování poskytnutých hrazených služeb sdělovat informace o vybraných regulačních poplatcích, s uvedením čísla pojištěnce a dne, ke kterému se regulační poplatek váže.

Na vyžádání musí pojištěnec dostat doklad o zaplacení (s uvedením čísla pojištěnce, otiskem razítka poskytovatele zdravotních služeb a podpisem osoby, která regulační poplatek přijala).

Regulační poplatek nehradí:

pojištěnec, který se prokáže rozhodnutím, oznámením nebo potvrzením vydaným orgánem pomoci v hmotné nouzi o dávce, která je mu poskytována podle zákona o pomoci v hmotné nouzi; toto potvrzení nesmí být starší než 30 dnů
pojištěnci umístění v dětských domovech pro děti do 3 let věku, ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo umístění k výkonu ústavní výchovy v domovech pro osoby se zdravotním postižením, dále pojištěnci umístění na základě rozhodnutí soudu v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo pojištěnci svěření rozhodnutím soudu do pěstounské péče, poručnické péče nebo péče jiné osoby podle občanského zákoníku
pojištěnci, kterým jsou poskytovány pobytové sociální služby v domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech pro seniory, domovech se zvláštním režimem nebo ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče, pokud u nich po úhradě za ubytování a stravu činí stanovený zůstatek ve výši alespoň 15 % jeho příjmu méně než 800 Kč nebo pokud nemají žádný příjem; tuto skutečnost prokazuje pojištěnec potvrzením ne starším než 30 dnů, které je na jeho žádost povinen vydat poskytovatel sociálních služeb.

Podrobnější informace najdete zde.

Komunikace s pacienty se zdravotním postižením

Mon, 16 Nov 2015 09:36:26 GMT

Naučte se lépe komunikovat s pacienty s různým zdravotním postižením podle desater vypracovaných Národní radou zdravotně postižených ČR. Můžete tak ulehčit situaci svým pacientům se sluchovým, zrakovým či pohybovým postižením, ale i zdravotně postiženým seniorům a pacientům se syndromem demence.

Většina lidí pociťuje při kontaktu s lidmi se zdravotním postižením jistou nervozitu a nejistotu, neboť neví, jak s takovým člověkem komunikovat nebo jak se k němu chovat. Je nepochybné – a zkušenosti mnoha zdravotně postižených to bohužel dokládají – že závažné problémy v komunikaci existují i mezi lidmi se zdravotním postižením v roli pacienta a zdravotnickým personálem. Pacienti je pociťují zcela logicky jako své ponižování a snižování své lidské důstojnosti. Často si však netroufnou se bránit, prostě proto, že se cítí být vůči lékařům i dalším zdravotníkům v podřízeném postavení, často už dokonce na námitky proti takovému jednání rezignovali, neboť se s ním setkávají „na každém kroku“. Národní rada zdravotně postižených ČR proto vypracovala základní návody, desatera, která mají pomoci zdravotnickým pracovníkům při komunikaci s lidmi s různými zdravotními postiženími. VZP ČR se rozhodla pomoci s jejich prosazením do povědomí zdravotnických pracovníků, a proto je publikuje na svých webových stránkách.